Navigace

Obsah

Expozice obuvnictví

Zcela nové stálé expozice městského muzea přibližují historii i současnost tradičních řemesel Skutečska – kamenictví a obuvnictví.


Obuvnická expozice se skládá ze tří částí. První z nich seznamuje návštěvníky s nejstaršími dějinami a relikviemi ševcovského cechu. K ozdobám nepochybně patří cechovní prapor z roku 1855, který prošel náročným restaurátorským zásahem. V imitaci světničky z doby před sto lety (s figurínou ševce), je vše, co k tehdejšímu vybavení řemeslníka náleželo. Repliky ševcovského nářadí umožňují názorné předvádění některých výrobních postupů, své využití nalezly i v rámci pracovních listů pro malé návštěvníky muzea. Figurína vojáka poukazuje na velké objemy vojenských dodávek, na kterých kdysi Skuteč bohatla, ale také doplňuje scénu polní dílny na opravu obuvi.

Druhá část je věnována éře první republiky, kdy ve městě byla celá řada zručných mistrů, ale i několik továren. Výrobky putovaly nejen do Čech, ale i daleko za hranice. Poštovními balíky byly vykrývány objednávky z Francie, Německa, Polska, Finska, a dalších evropských zemí, ale kožené zboží putovalo i přes oceán do Ameriky. Vitríny obsahují jednak vzory nejrůznější obuvi, různorodé drobné pracovní pomůcky a také informace o tom kterém výrobci. Texty jsou doplněny kopiemi z dochované obchodní a výrobní dokumentace. Kromě botiček, bot i jedné maxiboty (vystavena je i největší ručně šitá polobotka v ČR a v Evropě) je v expozici i celá řada strojů až 140 let starých. Několik z nich prošlo restaurátorskou dílnou pana Luďka Fialy, takže se po dlouhých letech deponování v nevhodných prostorách opět zaskvěly v plné kráse. Většinou jsou schopné i demonstrativního provozu. Mimo kompletních šicích strojů, se podařilo do expozice umístit i zajímavé samotné šicí hlavy. Největším exponátem je kopírovací stroj na dřevěná kopyta. Stroj vyrobený začátkem 20. století v Lipsku je doplněn podrobnou historií zdejší kopytářské dílny, řeznou stolicí, polotovary i celou řadou kopyt. Dochovaný expediční deník uvádí, že na přelomu 19. a 20. století zasílala fa Horák Skuteč kopyta Antonínu Baťovi do Zlína pro výrobu valašských papučí.

Třetí část zachycuje fenomén Botasky. Obecný název pro sportovní obuv vznikl právě zde, ve skutečské továrně Botana. Vznikla v roce 1949 sloučením několika znárodněných provozoven. Spolupráce muzea a továrny je opravdu dlouhodobá, a tak bylo možné provést v depozitáři reprezentativní výběr mapující produkci podniku i jednotlivé technologické, koncepční a designové zlomy. Obuv je opět doplněna škálou pracovních pomůcek, katalogy, doklady a fotografiemi z výroby. Pozornost je věnována „botám s příběhem“ – což je nejen vývoj legendární botasky, ale hlavně zachycení úspěchů krasobruslařů, lyžařů, horolezců, atletů a dalších sportovců.

Prohlídka je doplněna interaktivním kioskem, kde si návštěvník může spustit několik dokumentárních filmů o výrobě v Botasu v letech 1966 až 1976 (získaných z archivu KF Praha), dále několik prezentací o vývoji obuvnictví a videoukázky z ruční výroby bot. Pexesa, kvízy a postřehové hry využívají hlavně děti a školní výlety. Na historické ruční razičce si lze na památku vyrazit do kousku usně znak dávné ruční výroby.