Památky města Skutče

Vybráno z publikace „Skuteč známá – neznámá“,
vyd. 2006; ISBN 80-239-7640-0

Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie

Skutečský kostel Nanebevzetí Panny Marie patří mezi nejvýznamnější gotické stavby chrudimského regionu. V oblasti jihovýchodního Chrudimska je jediným gotickým kostelem městského typu a jeho jednolodní budova s věží patří k dominantám celého města. Od náměstí k ní vedou schody z roku 1790.
Poprvé je připomínán jako farní k roku 1350, kdy byl připojen k tehdy vzniklému biskupství litomyšlskému. Roku 1655 byl povýšen spolu s farou na děkanský. V minulosti zažil kostel i několik požárů. Při jednom z nich (22. února 1850) vzplála po zásahu blesku velká věž, která byla následně i s hodinami zničena. Zachránit se podařilo pouze zvony. Roku 1851 vypracoval Wenzl Kaudelka gotizující projekt na obnovu velké věže. Došlo k nástavbě podlaží zvonice a osazení vysokou jehlancovou střechou. V této podobě se věž zachovala dodnes.
Hlavní oltář kostela je novogotický. Nad ním je zavěšen obraz Nanebevzetí Panny Marie, replika Brandlova obrazu ve Vysokém Mýtě, který v 18. století nechal pořídit děkan Matheides ze Závětic. Po stranách oltáře stojí sochy sv. Petra a Pavla v životní velikosti z 18.století.
V presbytáři jsou umístěny boční oltáře Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého, nechal je zřídit patrně také děkan Matheides. Jejich tvorba byla v letech 1761 – 1769 financována nákladem Johanky z Rousínova. Postranní oltáře sv. Anny a sv. Františka Serafinského v lodi kostela byly zřízeny nákladem skutečských občanů v roce 1729. Zajímavá je také renesanční pískovcová kazatelna s reliéfy evangelistů z let 1560 – 1570, která je nesena hrubě tesanou sochou Mojžíše.
Větší restaurátorské práce v 19. stol. byly prováděny Františkem Schmoranzem roku 1896. Další dílčí opravy proběhly ve 20. století.
V roce 2005 byl z věže kostela sejmut k opravě a pozlacení křížek s makovicí, v níž byl nalezen pouze lehce potrhaný seznam dělníků z roku 1891, velmi poškozený barevný kalendář z konce 19. století a také krátký pozdrav skautů z r. 1972. Očekávaná zpráva o životě minulých generací se tam bohužel nenacházela. Po opravě byl do makovice vložen dopis o životě města a farnosti v roce 2005, který navazoval na obdobný dopis z roku 2003 vložený při opravách do věžičky sanktusové.

Děkanství

Farní úřad ve Skutči byl povýšen na děkanství 12. června 1655 na žádost Bohuslava Ferdinanda Leopolda hraběte Berky z Dubé a Lipé arcibiskupem Arnoštem kardinálem Harrachem. Bývalý skutečský farář Pavel Bohumil Proxa se stal prvním skutečským děkanem a působil zde až do roku 1661.
Současná barokní jednopatrová stavba pochází z let 1705 – 1710. Vystavěna byla za děkana Antonína Václava Hynka Norberta Matheida ze Závětic, který do kostela investoval na rozdíl od vrchnosti (mající patronátní práva i povinnosti) značný podíl svého majetku. Nechal na svůj náklad vyzdobit kostel, zakoupil varhany, zřídil hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie, postranní oltář Panny Marie Pomocné a oltář sv. Františka Xaverského a založil nadaci na druhého kaplana.
Původně byla při budově děkanství i hospodářská stavení s barokní bránou zdobenou sochou P. Marie a sv. Vavřince z 18. stol. Hospodářské budovy byly zbořeny na konci 60. let 20. století.
Před budovou děkanství se nachází Památník III. odboje. Památník obětem nesvobody v letech 1948 – 1989 byl slavnostně odhalen v roce 1994. Pomník je žulový a má obdobný motiv jako památníky v Ležákách.

Kostel Božího Těla a městský špitál

Vznik kostela se datuje do let 1385 – 1391. Kostel v jeho sousedství byl vystavěn v gotickém slohu dle některých autorů na místě původního dřevěného kostelíka. Roku 1391 majitel rychmburského panství Smil Flaška z Pardubic uzavřel s Peškem Lutkou, stavitelem a měšťanem Nového Města Pražského, smlouvu o stavbě kostela při městském špitálu. Text této smlouvy se dochoval v Pamětní knize Nového Města Pražského.

V roce 1815 byla zbourána stará dřevěná budova špitálu a nahrazena novou zděnou s byty pro 7 špitálníků a 6 špitálnic. Při velkém požáru v roce 1862 byl kostel značně poškozen. Na doporučení Františka Schmorance byla stržena dosavadní vížka a roku 1863 nahrazena novou. Zároveň do její báně byla vložena pamětní listina. Po vzniku samostatného Československa přidělilo město v září 1920 špitální kostel k bohoslužbám nové Československé církvi husitské. Během roku 1921 byl kostel přemalován a vyzdoben husitským nápisem a kalichem na pažení kůru. Československá církev husitská používala kostel do roku 1924, kdy byl znovu vrácen církvi katolické. Během roku 1926 dalo město svým nákladem celý kostel opravit, stará omítka byla otlučena a nahrazena novou, pískovce a kružby byly očištěny a neomítnuty. Během II. světové války byla v roce 1943 demontována kostelní věžička a instalována nová, do báně byly vloženy mince, památky a zápisy o současné době od učitele Františka Kabele. Po II. světové válce činnost špitálu zaniká, v letech 1957 – 1958 byl špitální dům upraven pro potřeby městského muzea.

Stará radnice – Okresní soud

Stará radnice stávala na místě dnešní budovy bývalého Okresního soudu. Roku 1506 koupili měšťané dům od Jiřího Hříba za 101 kop a o rok později dům přestavěli na radnici. Jednalo se o jednopatrovou budovu s ozdobným průčelím s vysokou báňovitou věží. U radnice stávaly masné krámy. Roku 1849 byla tato budova zbořena a na jejím místě vybudován Okresní soud. Základní kámen byl položen 1.6.1850, budova byla dostavěna roku 1852 v pseudogotickém slohu podle návrhu Františka Schmoranze z Chrudimi. Část budovy sloužila i jako věznice. Dnes na původní účel budovy upomíná název restaurace „Na soudu“.

Mariánský sloup

Roku 1765 koupila obec 12 velkých a několik menších soch a pláteníci darovali sloup, který byl zhotoven v Praze. Pro nedostatek peněz jej však sestavil teprve po roce 1815 V.Čermák z Chrasti. Sochy představují Sv.Václava, Josefa, Floriána, Ludmilu, ve středu stojí socha P. Marie na zeměkouli. Na podstavci najdeme městský znak a nápis: „Nákladem Společného Miestienstwa Roku 1820“.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Pískovcová socha z roku 1747 stávala na mostě přes potok Jordánek, který protékal dnešní ulicí Vítězslava Nováka i celým náměstím. V 2. polovině 19. století bylo jeho koryto zaklenuto a překryto dlážděním. Most, který spojoval tzv. Panský dům s protější budovou školy (dnes městský úřad), byl zbořen kolem roku 1870. Dnes je socha umístěna ve výklenku domu čp. 43 v ulici V. Nováka (vedle penzionu U kamenné studny). Hlava sochy, uražená roku 1918, byla opravena v roce 1938.

Zvěřinův dům

Tato pozdně gotická měšťanská stavba s kamenným portálkem z 1. pol. 16. stol. je patrně nejstarším domem ve Skutči. Žil zde mecenáš města a jeho čestný občan Jan Zvěřina (1877 – 1953), který odkázal městu, mimo jiné, svou sbírku obrazů, která je dnes uložena v městském muzeu. Po novodobé přístavbě je v současnosti využíván jako restaurace a penzion „U Kamenné studny“.

Rubešův dům

Všeobecně je tak nazýván dům čp. 144 na náměstí, v němž 10. srpna 1853 zemřel básník a spisovatel František Jaromír Rubeš, který byl ve Skutči zaměstnán u okresního soudu vletech 1851 – 1853. Významná osobnost našeho národního obrození, vlastenec a buditel F.J.Rubeš je pochován na skutečském hřbitově.

Okresní dům

Bývalý zájezdní hostinec „U zlatého kohouta“ byl v roce 1907 přestavěn pro kanceláře okresního zastupitelstva stavitelem Karlem Fialou ze Skutče. Dům nesl název Okresní dům, sídlila zde rovněž Okresní hospodářská záložna.