Oluša Vítková a Petr Hejl – tapiserie a dřevořezby

27.1.2026 – 18.3.2026

Textilní výtvarnice Oluša Vítková (*1946) se narodila v Brně, kde vystudovala Střední průmyslovou školu textilní. Právě tato škola určila směr její celoživotní tvorby. Získala zde skvělé řemeslné základy, z nichž mohla čerpat po celou dobu své profesní dráhy a pracovat tak zcela samostatně.

Ovládala celý proces vzniku textilního díla – od zpracování materiálu, převážně vlny, přes její barvení až po samotné tkaní, a to jak ručně, tak na tkalcovském stavu. Jedinečné znalosti technologie barvení vlny získala také v restaurátorské gobelínové dílně v Praze. Textilnímu oboru zůstala věrná a pokračovala ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, v ateliéru Antonína Kybala, zakladatele české školy tapisérie.

Je autorkou výjimečného díla – největší tapiserie v České republice a zároveň největší ručně tkané tapisérie na světě, která je od roku 1990 zapsána v Guinnessově knize rekordů. Jedná se o oponu pro Moravské divadlo v Olomouci, tehdejší Státní divadlo Oldřicha Stibora.

Dílo o rozměrech 11,7 × 7,5 m tkala na speciálně vyrobeném „stavu“ čtyři roky a o svém díle, dokončeném v roce 1976, se autorka vyjádřila takto:

„Hlavní oponu pro Státní divadlo Oldřicha Stibora v Olomouci jsem komponovala v souladu s renovovaným interiérem hlediště jako jeho výtvarnou dominantu. Barevné ladění jsem přizpůsobila novému řešení interiéru, barevnou škálu jsem však volila tak, aby slavnostní opona působila hřejivým a radostným dojmem. Se zřetelem k výjimečné velikosti této tapiserie jsem při výtvarném řešení využila šachování orlice ve znakovém zobrazení města k členění obrazu na osm svislých pruhů (dvaatřicet polí), takže opona mohla být tkána po částech, jež při konečném sešití ve švech jen lehce zvýraznily základní členění kompozice, zachovávajíce dojem velkého celku.“

Výstavní prostor doplní také dílo talentovaného řezbáře Petra Hejla (*1945–2020), životního druha Oluše Vítkové. Přestože se profesně věnoval náročné práci lékaře, dokázal si najít čas i prostor pro vlastní osobitou tvorbu, která ho zcela pohlcovala ve chvíli, kdy se mu naskytla příležitost opracovat krásné lipové dřevo a začal tak naplno rozvíjet svůj talent.