Výstava ke 130. výročí narození malířky Adolfíny Boženy Horské – Kusé

U příležitosti tohoto jubilea představí Regionální muzeum ve Skutči od 17. dubna průřez rozsáhlým dílem této umělkyně. Návštěvníci si budou moci prohlédnout olejomalby, akvarely, kresby, ilustrace i nejstarší skicáře s množstvím zajímavých námětů. 

Adolfína Božena Horská – Kusá (6. července 1895–6. prosince 1982) malovala od svých deseti let. Její výrazný talent, zděděný po svém otci, začala intenzivně rozvíjet kresbou a malbou svého okolí. Následně se zdokonalovala v soukromé malířské škole krajináře Ferdinanda Engelmüllera a jako devatenáctiletá začíná používat pseudonym Horská, který měl vyjádřit její silný vztah k horským krajinám, jež velmi ráda umělecky ztvárňovala. Od roku 1924 pokračovala ve studiu v další krajinářské škole Otakara Štáfla, s nímž jako členka horolezeckého klubu podnikla několik cest do Vysokých Tater, kde vzniklo množství kreseb a obrazů.

Absolvovala studijní pobyty ve Francii, Německu, Itálii, Maďarsku a Jugoslávii – kde čerpala inspiraci z umění starých mistrů i okolní přírody. Poprvé svoji tvorbu samostatně prezentovala v roce 1930 ve svém Bubenečském ateliéru. Velmi významná byla pro její tvorbu následující léta 1931–1932, v této době žila, studovala i vystavovala v Paříži a stala členkou Société des Artistes Indépendants (Společnost nezávislých umělců).

V roce 1939 se malířka provdala za architekta Karla Kusého a usadila se ve Skutči. K tomuto kraji velmi přilnula a s láskou jej ve svých krajinomalbách zachycovala ve všech jejích ročních proměnách.

Za pozornost stojí i vzpomínka pana Jiřího Nermutě z Austrálie, která byla zveřejněna v časopise Hlasy Čechů a Slováků: „Bože, jaká to byla krása, tak moci zase jednou vyjet si na silnici přes kopce a doliny, když koně měkce našlapují do sypkého sněhu…. Zastavit před vesnickou hospodou, přes zahřáté koně přehodit vlněné deky a zapadnout do vyhřáté šenkovny… Bylo to ve třetím roce války, v lednu 1942, půl roku před vypálením Ležáků. Ten rok byla zima obzvláště tuhá a velké množství sněhu zavalilo celý kraj. V tomto čase stála uprostřed návsi žena, v zimou zkřehlých prstech držela štětce a malovala dřevěné, doškami kryté chaloupky a starou, z přitesaných trámů zbudovanou zvoničku... Tak jsem se seznámil s umělkyní Boženou Horskou – Kusou, jejíhož manžela architekta Kusého jsem již dříve znal.“ (zdroj: Katalog k výstavě Boženy Horské – Kusé: OBRAZY – KRESBY 1895–1995, pořádané v Hlinsku Městským muzeem a galerií v Hlinsku ve dnech 15.4. – 7.5.1995, autor Josef Štorek)

Během svého života prezentovala svou tvorbu nesčetněkrát, a to nejen v Čechách, ale i v zahraničí. Její díla si získala uznání díky jedinečné atmosféře a preciznímu provedení. Pro svůj úzký vztah k rodné krajině si vysloužila také označení „malířka Vysočiny“.

Výstava potrvá do 25. května letošního roku.